DODATEK

FVE o kapacitě 8,25 kWp byla dána do provozu 24.2.2023. Za rok 2023 vyrobila 7 288 kWh. Z toho vychází, že 1 kWp výkonu panelu vyrobil 883 kWh elektrické energie. Pro naše území je dán výkon v rozmezí 800 až 1100kWh/1 kWp, takže to vychází ke spodní hodnotě uvedeného rozsahu. Se započítáním výroby v lednu a únoru roku 2024 je celková výroba 7820 kWh s výkonem 948 kWh/1kWp za 12 měsíců provozu FVE. V domě se spotřebovalo 4 945 kWh a bylo potřeba nakoupit 1 384 kWh el. energie (největší podíl na tom mají měsíce listopad a prosinec). Zároveň bylo do sítě v podobě přetoků dodáno 3 021 kWh el. energie. Hodnoty el. energie za jednotlivé měsíce a rok jsou uvedeny v následující tabulce a grafech.

Je nutné se zmínit i o ceně, kterou platíte v jednotlivých měsících svému distributorovi za odběr 1 kWh energie. Cena se pohybuje asi od 9 Kč/1 kWh do 48 Kč/1 kWh. Tyto údaje jsem nikde neviděl. Asi není dobré na ně upozorňovat. Pro úplnost dodávám sazbu D02d a spotřebu ve VT. 

Návratnost vložených financí zobrazuje následující tabulka:

Jako dodatečné náklady je započítán nový rozvaděč domu (antonínek), oprava domovního rozvaděče (dle požadavků pro připojení EG.D), náklady na opravu závad a nedodělků firmy a rozšíření kapacity el. baterie. Kdo má ale nový dům a pokud instalaci FVE dělal odborník a ne firma Schlieger, tak nemusí zbytečně vynakládat žádné další finanční prostředky.

Je započítán i mizerný výnos z přetoků, který je ubohou záplatou nákladů ve srovnání s tím, co obdrží solární baroni. Pokud se vezmou v úvahu dotace bez dodatečných nákladů, vychází dle současných čísel návratnost 10 let, bez dotací a dodatečných nákladů to vychází 22 let. Což je nad hranicí toho, co proklamují mnohé firmy a politikové (uvádí návratnost 5 až 7 let). Vzhledem k tomu, že dům byl postaven před 40 lety a bylo nutné provést úpravy pro připojení dle požadavků distributora sítě, zvýšily se náklady na pořízení FVE. V tomto případě by návratnost s dodací byla 12 let, bez dotace 23 let.

Jelikož jsem považoval dodanou kapacitu baterií za nedostatečnou, byla kapacita rozšířena na 15 kW. Se započítáním ceny baterií a dodatečných nákladů pak návratnost FVE s dotací činí 16 let, bez dotace 27 let. Všechny uvedené hodnoty návratnosti budou do budoucna ovlivňovány několika zásadními vlivy. Těmi jsou: životnost jednotlivých komponentů FVE (zejména střídače), cena silové elektřiny na burze a cena za distribuci elektřiny od DS. Se zvyšováním ceny za el. energii lze předpovědět, že návratnost FVE by se mohla snížit. Negativně se pak na návratnosti bude projevovat technický stav FVE.

Na scéně gryndýlu se objevuje nová myšlenka. Dodavatelé elektřiny si vybírají "prosumery" (ten, kdo zároveň vyrábí a nakupuje), aby je zatížily dalšími finančními náklady. Pionýrem se stala firma Innogy. Očekává se, že v brzké době toto udělají i ostatní dodavatelé energie, byť jejich prozatímní vyjádření je zdrženlivé. Návratnost FVE se tak prodlouží. Mnozí politici, aktivisté i energetické firmy ujišťovali, jak se statisíce vložené do pořízení FVE rychle vrátí. A hle, vše je jinak. Ať žije gryndýl.

Energetický regulační úřad přichází s novinkou. Vydal cenové rozhodnutí, podle něhož se ve fakturách nově objeví cena za novou instituci umožňující sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. Takže další podpásovka. Týká se všech odběratelů.

Provoz FVE bude vyžadovat pravidelné revize. Věřím tomu, že kdo toto neudělá, bude za to sankcionován. Každé čtyři roky bude nutné vynaložit další náklady. Tedy i tuto položku je nutné zahrnout do kalkulace návratnosti nákladů na pořízení FVE. 

Současným pohledem se mi zbudování FVE z celospolečenského pohledu jeví jako nákladná záležitost, která vyhovuje jen gryndýlům, pro společnost je zátěží. Vzhledem k podílu Evropy na celosvětovém znečištění to stejně nepomůže, naopak to Evropu žene do záhuby. Jaký bude budoucí vývoj nevím, nemám věšteckou kouli. Pokud odhlédnu od společnosti a zůstanu jen u egoistického pohledu jednotlivce, pak se zdánlivě pořízení FVE jeví jako výhodné. Jestliže si ale FVE nepořídím, tak ji stejně budu muset dotovat ze svých daní třeba sousedovi. Takže i já si tedy ukrojím z medvěda. Pokud spočítám všechny náklady a výnosy, tak jsem v roce 2023 uspořil  23 100 Kč, což je 50 % mých nákladů na elektřinu. Abych se ale k úspoře dostal, musel jsem vydat přes 600 000 Kč. No, není to výhodné? Dostal jsem dotaci, ano. Ale abych FVE pořídil, musel jsem ji pořídit za plnou předraženou cenu.

A na závěr ještě přidám roční výrobu FVE a připomenu instalovaný výkon 8,25 kWp.

Mám nové detailní srovnání FVE od Schliegru a konkurenční firmy. Domy, na kterých jsou FVE, jsou totožné. Vzdálenost mezi domy je zanedbatelná. Jsou tak srovnatelné i dispoziční možnosti pro umístění panelů. Je i stejná orientace domů ke světovým stranám. Jsou použité jiné panely s jinou orientací a sklonem a komponenty jiného výrobce. Výkon konkurenční FVE je o 2,6 kWp větší. Ze srovnání výstupních dat obou FVE prozatím vyplývá, že jejich výkon na 1 kWp panelu nevykazuje podstatné odchylky. Pro detailní porovnání výkonu bude ale nutné brát v úvahu sklon panelů, oslunění domu v čase a dobu srovnávání. Při návrhu FVE asi není potřeba příliš detailně dodržovat sklon a orientaci panelů, protože různou orientací panelů nebude zřejmě dosaženo výrazných odchylek. To by zkušená firma s náctiletou tradicí mohla znát a mohla by nabízet i jiná řešení pro rozmístnění panelů třeba z klimatických důvodů. Jen na okraj, již v roce 2019 se na VUT v Brně zabývali působením větru na fotovoltaické panely u FVE na domě s plochou střechou. Jejich závěr zněl: pozor na severozápadní větry, panely umisťovat do vzdálenosti 1 metr od okraje budovy. S ohledem na odborné znalosti by FVE měla být navržena jinak. Při návrhu Schlieger ale nenabízel jiné umístění panelů, než realizoval. 

Se Schliegrem jsem neřešil vzdálenosti mezi řadami panelů. Pro firmu je to asi marginální záležitost, zřejmě předpokládají, že tuto souvislost při částečném zastínění mezi panely vyřeší konstrukční provedení half-cell panelů, případně pořízení optimizerů (což zvýší náklady na pořízení FVE).  Přesto jsem si tyto souvislosti na FVE prověřil a zjistil jsem, že pokud sluneční paprsky dopadají na panely pod úhlem menším než 36,5 °, dochází k zastíňování dolní části sousedních panelů. Lze určit, že toto zastínění trvá relativně dlouhou dobu a jistě má vliv na vyráběný výkon, časem se možná projeví i na technickém stavu panelů. Ztráta výkonu ale nebude vzhledem k celkovému vyráběnému výkonu velká, proto ji snad lze zanedbat. 

Dodatečná montáž baterií