MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORU - ADR č.1

Vůči firmě Schlieger jsem dle zákona č. 634/1992 Sb., §19, odstavce 4 vznesl požadavek na slevu z ceny FVE, kterou mi firma Schlieger na základě Smlouvy o dílo zhotovila. Jak je na stránkách uvedeno, díky neřešení vad a nedostatků tak dle zákona FVE vykazovala podstatné závady. Některé vady byly odstraněny teprve po 135 dnech ode dne podání reklamace. Po 205 dnech od zaslání reklamace mi byly poslány požadované dokumenty k FVE (PoS), které ale nemají oporu v českých ani evropských zákonech. Řada nedostatků nebyla do dnešního dne řešena vůbec. Vady, u kterých hrozilo z bezpečnostních důvodů riziko poškození FVE, jsem si odstranil sám. Dle Reklamačního a záručního řádu firmy Schlieger a dle Nového Občanského zákoníku č.89/2012 Sb., § 2171 proto požaduji po firmě přiměřenou slevu z ceny díla a současně požaduji po firmě finančně kompenzovat mimořádné náklady, které mi vznikly z důvodů zjištění a odstranění vad a nedostatků FVE, způsobené neodbornou realizací díla.

Tento požadavek jsem odeslal dne 1.11.2023 na dvě adresy doporučeně a jeden e-mailem. Zpětně jsem byl informován, že firma Shlieger potvrzuje přijetí mého požadavku a předává jej kolegům z příslušného reklamačního oddělení. A tím jsem skončil. Nikdo se neozval, tradice firmy. Počkal jsem měsíc a na ČOI jsem podal dne 6.12.2023 návrh na mimosoudní řešení občanského sporu-ADR. ČOI tento návrh přijala a mimosoudní řešení sporu bylo zahájeno. Schlieger byl ČOI požádán o vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu, a to ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení vyrozumění o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. A jak je u Schliegru zvykem, firma se ve stanovené lhůtě neozvala ani ČOI. Firmě byla zaslána opakovaná výzva k vyjádření. Pokud firma nereaguje, tak jí hrozí uložení pokuty ze strany ČOI za neposkytnutí součinnost. Zda byla firmě uložena pokuta mi není známé, nicméně firma se tentokrát ozvala. 

Specialistka reklamací paní B.V. mě 5.2.2024 požádala, zda mohu zaslat faktury ohledně zjištění a opravy vad na díle. Následně prý bude možné řešit kompenzaci v rámci ADR. Dohledané faktury jsem odeslal, potvrzení o dodání ale opět neobdržel. ČOI musela Schlieger zaurgovat, aby se mnou komunikoval. Načež se mi následně ozvala  paní B.V. s poznámkou, že aktuálně řeší gravitační zátěž s kompetentním pracovníkem. Jakmile obdrží potřebné informace, zašle mi kompletní vyjádření. Bingo. Já tuto gravitační zátěž reklamuji a požaduji její nápravu již od 7.2.2023. Schlieger po roce objevil Ameriku. V případě potřeby se na uvedenou paní mám obrátit. Takže jsem paní B.V. napsal další dva e-maily s podrobnějším vyjádřením. Ovšem takových vyjádření ode mne Schlieger obdržel snad desítky. Jsem toho názoru, že je v zájmu firmy Schlieger vyřešit ADR. Nic tomu nebrání. Ovšem firma Schlieger je atypická firma, jak jsem dříve uvedl, řadím ji do kategorie fotovoltaických "šmejdů", která nemá zájem používat standardní postupy a korektní jednání.

Na základě dvouletých zkušeností s touto firmou jsem však skeptický. Předpokládám tanečky firmy a nesouhlas s navrženým řešením. Ještě počkám na závěr ADR a vyjádření ČOI. Budu pokračovat poslední možností, která mi zbývá. Tou je buď odstoupení od Smlouvy o dílo případně soudní řešení celého sporu. V této souvislosti jsem již firmu ve svých dopisech upozornil na existenci § 142 a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, který považuji za první krok k soudnímu řešení.

Dne 19.2.2024 jsem od specialistky reklamací paní B.V. obdržel e-mail, ve kterém mně sděluje, že můj případ intenzivně řeší. Co to je ta intenzita, to nevím. A je mi záhadou, co to vlastně ten Schlieger řeší, když není co řešit? Uběhlo dalších třicetpět dnů a nic se neděje. Tedy není žádný výsledek. V pozadí se ale něco děje. Specialistka reklamací paní B.V. se mi v komunikaci poslední dny vyhýbá, na vzkazy nereaguje. Předpokládám, že během krátké doby bude ADR ukončeno. Jelikož firmu Schlieger již znám velmi dobře, tak předpokládám, že je mi postoj firmy ke konečnému řešení ADR znám. A jaký je průběh řešení firmy?

Schlieger se rozhodl, že mi poskytne kompenzaci za náklady nutné pro odstranění vad díla a za nevyřízení reklamace. Tuto kompenzaci má dle formulace firmy zaštiťovat Dohoda o narovnání. Tento návrh Dohody jsem odmítl a zaslal jsem vlastní návrh. Do řešení vstoupila i advokátní kancelář firmy. Po několika konzultacích a po vzájemné dohodě se mohl tento spor po 215 dnech uzavřít. Dne 3.6.2024 jsem obdržel podepsanou Dohodu o narovnání s firmou Schlieger. V souladu s Dohodou tak byl dle §20u odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele o kompenzaci mimořádných nákladů uzavřen spor, jehož výsledkem je uznání kompenzace nákladů, které vznikly z důvodů zjištění a odstranění vad a nedostatků FVE.  V tomto směru firma Schlieger splnila všechny závazky, které pro ni vyplývaly z Dohody o narovnání. Dohoda o narovnání byla dle ujednání splněna v pořádku, kompenzace byla zaslána.

Schlieger chtěl v rámci ADR řešit i další sporné body, které se týkaly dokladů či dokumentů k FVE. Na základě svých zkušeností s firmou jsem předpokládal, že jejich zařazením do ADR se problém mimosoudního řešení bude komplikovat. ADR tak řešilo pouze problémy spojené se zhotovením FVE, stručně řečeno řešil se HW FVE. Ještě před uzavřením ADR bylo dohodnuto, že zbývající nedořešené problémy, stručně SW FVE, budou řešeny separátně. Jednalo se o tři oblasti:

• Gravitační zatížení
• Prohlášení o shodě
• Protokoly či oprávnění

Již poněkolikáté jsem obsah jednotlivých oblastí zaslal, reakce na dořešení do dnešního dne je téměř nulová. Jen 5.6.2024 mi bylo oznámeno, že Schlieger se k uvedenému vyjádří do týdne. Jediným doručeným dokumentem je pouze Protokol vnějších vlivů. Žádnou jinou informaci po 40 dnech nemám. Chybějící PoS jsou stále nedodána. Nebudu se pouštět do teorie kolem PoS. Jsem toho názoru, že po prostudování zákonů, odborných článků či konzultací s ČOI či SFŽP nad uvedeným tématem mám dostatek informací, abych si mohl učinit následující závěr. 

Na štítcích jednotlivých komponentech je uvedena značka CE. Schlieger ale PoS nedodává. Zřejmě montuje FVE z komponent, které nemají na trhu co dělat. Ve skladě jich má mít údajně za 1,5 miliardy (tak to veřejně prezentuje provozní ředitel firmy na internetu), Že by ČOI v tomto směru vyvíjela nějakou činnost, mi není známé. Na moje dotazy mi jen popisuje, co uvádí zákon, a mlží. Asi to bude politikum, gryndýl má zřejmě dlouhé prsty.

Pokud bych souhlasil s přístupem Schliegru, věřím tomu, že ADR by nebylo do dnešního dne dořešeno, protože gordickým uzlem v dořešení problémů kolem celé FVE je zřejmě PoS neboli legálnost či nelegálnost komponent FVE na českém trhu. A je docela pravděpodobné, že podobnou strategii má mnoho dalších firem. Možná vše vypadá jinak, Schlieger však k uvedenému mlčí. Dopátrat se podstaty tohoto problému je zatím nemožné.

MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORU - ADR č.2